Děj románu Čas vlků je zasazen do konce doby kamenné, odehrává se ve světoznámých pravěkých lokalitách na Znojemsku (Těšetice-Kyjovice, Hluboké Mašůvky, atd.).
Autor Jan Padych uváděný v médiích pod přezdívkou „ostravský Štorch“ si touto zajímavou knihou splnil další část svého klukovského přání, neboť se rozhodl vytvořit celý cyklus pravěkých románů z dob, které dosud nebyly beletristicky zpracovány. V současnosti je mu 57 let a téměř celý svůj dosavadní život zasvětil sbíráním pradávných reálií a zájmu o vývoj nejstarších náboženských představ, magie a pověr, což mimo jiné také uplatnil v knize Čas vlků.
V první řadě čtenáře zaujmou jména osob, i božstev a démonů, také místní názvy. Zde autor sáhl po jazycích, které s velkou pravděpodobností mohly být do určité míry příbuzné s dávnými klany, které obývaly Moravu zhruba před 7 tisíci lety.
Zemědělští kolonisté byli zřejmě předky Semitů, zatímco místní lovecké klany mohli hovořit jazykem podobným jazyku Evenků a Čukčů.
Díky příběhu se čtenář dozví o tehdejší době a společenském uspořádání. Neolitičtí zemědělci rozhodně nebyli žádnými primitivy. Stavěli domy vysoké až 5 metrů a dlouhé až 40 metrů. Z té doby pocházejí i ty největší pravěké rondely. Šlo o rozsáhlé kruhové chrámy, obehnané palisádovými hradbami a hlubokými příkopy. Manželství bylo skupinové, kdy například bratři byli oženěni do rodiny, kde byly zase samé sestry, jak je to zrovna v příběhu Čas vlků.
Příběh je čtivý, zajímavý a poutavý.